|
| |
|
|
Potřeby rodičů dětí s kombinovaným postižením v raném věku pro stanovení individualizované rané intervence
Vencová, Barbora
Úvod: Příchod dítěte s kombinovaným postižením (KP) do rodiny je náročnou situací. Zvýšený stres v rodině dítěte s KP nejčastěji souvisí s nenaplněním potřeb jednotlivých členů. Nenaplnění potřeb vede k frustraci a deprivaci, které mohou vyústit v závažné zdravotní obtíže. Záměrem předkládané práce je rodiči subjektivně vymezený a popsaný život s dítětem s (KP), zaměřující se na potřeby těchto rodičů vyplývající z každodenní péče o dítě. Cíl: Identifikovat, popsat a analyzovat potřeby rodičů dětí s KP v raném věku. Metody: Byl zvolen kvalitativní přístup metodou biograficko narativní. Designem výzkumu je případová studie. Ke sběru dat bylo užito metodologické triangulace. Jedná se o tři různé metody sběru dat, které se mezi sebou vzájemně ověřují: biografická křivka, hloubkový rozhovor a Cantrilův žebřík. Výsledky: Na základě vyhodnocení jednotlivých případů byly všechny případy komparovány mezi sebou. Z výsledných kategorií všech případů mnohopřípadové studie bylo zjištěno 12 potřeb rodičů. Metodou Cantrilova žebříku byly za významně nenaplněné potřeby vyhodnoceny: potřeba odpočinku a potřeba odborné zdravotnické pomoci. Závěr: Hlavní přínos práce je spatřován v pochopení individuality a potřeb rodičů dítěte s kombinovaným postižením, jako možnosti poskytovat účelně individualizovanou ranou intervenci,...
|
|
|
Rozvoj komunikačních kompetencí u dítěte po kochleární implantaci v raném věku
Vondráčková, Adéla ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozvojem komunikačních kompetencí u dívky po kochleární implantaci v raném věku. Práce je strukturována na teoretickou a empirickou část. První kapitola seznamuje s problematikou sluchového postižení v souvislosti s možnostmi klasifikace, diagnostiky a jeho důsledků. Druhá kapitola popisuje vývoj řeči u intaktních dětí, u dětí se sluchovým postižením a výběr rehabilitační metody u těchto jedinců. Ve třetí kapitole je rozebrána problematika kochleární implantace. V podkapitolách je popsán mechanismus fungování kochleárních implantátů, stručná historie a uvedeni jsou také současní výrobci. Další podkapitoly jsou věnovány komplexní péči o uživatele kochleárních implantátů, tedy především procesu rehabilitace. Poslední podkapitola obsahuje výčet diagnostických baterií využívaných pro hodnocení komunikačních dovedností u implantovaných dětí. Výzkumné šetření si v podobě longitudinální případové studie klade za cíl prozkoumat průběh vývoje komunikačních kompetencí u dívky, která z důvodu oboustranné kongenitální hluchoty podstoupila kochleární implantaci. Ke sběru dat jsou využity metody analýzy lékařské dokumentace, rozhovoru s rodiči a s poradkyní rané péče a pozorování dívky v domácím prostředí. Na základě získaných dat je sestavena osobní anamnéza dívky pro období před a po...
|
|
|
Potřeby rodičů dětí s kombinovaným postižením v raném věku pro stanovení individualizované rané intervence
Vencová, Barbora
Úvod: Příchod dítěte s kombinovaným postižením (KP) do rodiny je náročnou situací. Zvýšený stres v rodině dítěte s KP nejčastěji souvisí s nenaplněním potřeb jednotlivých členů. Nenaplnění potřeb vede k frustraci a deprivaci, které mohou vyústit v závažné zdravotní obtíže. Záměrem předkládané práce je rodiči subjektivně vymezený a popsaný život s dítětem s (KP), zaměřující se na potřeby těchto rodičů vyplývající z každodenní péče o dítě. Cíl: Identifikovat, popsat a analyzovat potřeby rodičů dětí s KP v raném věku. Metody: Byl zvolen kvalitativní přístup metodou biograficko narativní. Designem výzkumu je případová studie. Ke sběru dat bylo užito metodologické triangulace. Jedná se o tři různé metody sběru dat, které se mezi sebou vzájemně ověřují: biografická křivka, hloubkový rozhovor a Cantrilův žebřík. Výsledky: Na základě vyhodnocení jednotlivých případů byly všechny případy komparovány mezi sebou. Z výsledných kategorií všech případů mnohopřípadové studie bylo zjištěno 12 potřeb rodičů. Metodou Cantrilova žebříku byly za významně nenaplněné potřeby vyhodnoceny: potřeba odpočinku a potřeba odborné zdravotnické pomoci. Závěr: Hlavní přínos práce je spatřován v pochopení individuality a potřeb rodičů dítěte s kombinovaným postižením, jako možnosti poskytovat účelně individualizovanou ranou intervenci,...
|
|
|
Za devatero horami - představy o neznámém
Samková, Barbora ; Kafková, Helena (vedoucí práce) ; Sedlák, Michal (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu neznámé krajiny. Teoretická část je věnována pojmu krajina, na který je v práci nahlíženo z různých pohledů; od definování krajiny jako obecného pojmu přes subjektivní vnímání až po možnost jejího využití jako imaginativního prostoru. Ve výzkumné časti je popsán terénní výzkum, jenž se zabývá problematikou možností odlišných interpretací vnímání krajiny u dětí mladšího školního věku. V rámci didaktické části jsou prezentovány úkoly, do nichž se v různých formách promítá téma neznámé krajiny, a jsou navrhnuty pro hodiny výtvarné výchovy na základních školách. V praktické části volně vycházím z tématu neznámé krajiny a snažím se o osobité výtvarné vyjádření. KLÍČOVÁ SLOVA Představivost, obrazotvornost, prostorové koncepty, prostor, neznámá krajina, případová studie, mladší školní věk, výtvarná činnost
|
|
|
Potřeby rodičů dětí s kombinovaným postižením v raném věku pro stanovení individualizované rané intervence
Vencová, Barbora ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Vítková, Marie (oponent) ; Bužgová, Radka (oponent)
Úvod: Příchod dítěte s kombinovaným postižením (KP) do rodiny je náročnou situací. Zvýšený stres v rodině dítěte s KP nejčastěji souvisí s nenaplněním potřeb jednotlivých členů. Nenaplnění potřeb vede k frustraci a deprivaci, které mohou vyústit v závažné zdravotní obtíže. Záměrem předkládané práce je rodiči subjektivně vymezený a popsaný život s dítětem s (KP), zaměřující se na potřeby těchto rodičů vyplývající z každodenní péče o dítě. Cíl: Identifikovat, popsat a analyzovat potřeby rodičů dětí s KP v raném věku. Metody: Byl zvolen kvalitativní přístup metodou biograficko narativní. Designem výzkumu je případová studie. Ke sběru dat bylo užito metodologické triangulace. Jedná se o tři různé metody sběru dat, které se mezi sebou vzájemně ověřují: biografická křivka, hloubkový rozhovor a Cantrilův žebřík. Výsledky: Na základě vyhodnocení jednotlivých případů byly všechny případy komparovány mezi sebou. Z výsledných kategorií všech případů mnohopřípadové studie bylo zjištěno 12 potřeb rodičů. Metodou Cantrilova žebříku byly za významně nenaplněné potřeby vyhodnoceny: potřeba odpočinku a potřeba odborné zdravotnické pomoci. Závěr: Hlavní přínos práce je spatřován v pochopení individuality a potřeb rodičů dítěte s kombinovaným postižením, jako možnosti poskytovat účelně individualizovanou ranou intervenci,...
|
|
|
Role speciálního pedagoga v rodině dítěte s postižením v raném věku
Králová, Veronika ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
V bakalářské práci na téma Role speciálního pedagoga v rodině dítěte s postižením v raném věku se zabývám problematikou rané péče. Právě prostřednictvím rané péče se totiž speciální pedagog dostává do přímého kontaktu s rodinou dítěte s postižením v raném věku a hraje tak podstatnou roli v životě takové rodiny. V práci nastiňuji normální vývoj dítěte v raném věku, zabývám se situací v rodině, v níž se narodí dítě s postižením. Objasňuji pojem raná péče a vše, co tato služba obnáší. Dále pak mapuji situaci ve službách rané péče v regionu Kladensko, především služby dvou hlavních poskytovatelů rané péče v tomto regionu, a to Kolpingova rodina Smečno a Středisko pomoci ohroženým dětem Rosa Kladno. Praktická část práce je založena na metodě kvalitativního výzkumu, a to formou rozhovoru s maminkami dětí s postižením využívajícími služby uvedených zařízení a formou rozhovoru s pracovnicemi poskytujícími tyto služby. Cílem mé práce je zjistit, jaká je situace v poskytování rané péče na Kladensku, jaká jsou její specifika, přínosy, výhody a nevýhody.
|
|
| |
|
|
Názory rodičů, učitelů mateřských škol a pracovníků jeslí na možnost zařazení dvouletých dětí do mateřských škol
Bromová, Kateřina ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Opravilová, Eva (oponent)
Diplomová práce s názvem "Názory rodičů, učitelů mateřských škol a personálu jeslí na možnost zařazení dvouletých dětí do mateřských škol" analyzuje specifika a problémy dnešních rodin s malými dětmi. Vymezuje pojem rané dětství, popisuje vývoj dítěte v batolecím věku a zároveň charakterizuje dnešní batole. Práce se věnuje problematice zralosti dětí pro vstup do mateřské školy. Dále diplomová práce přibližuje historii a současnou problematiku péče o děti mladší tří let v České republice, ve srovnání s vybranými zeměmi Evropy. Součástí diplomové práce je výzkumné šetření zaměřené na názory tří kategorií respondentů na eventuální možnost zařazení dětí od dvou let věku do mateřských škol (dále jen MŠ) jako plánu dalšího postupu týkajícího se problematiky systémového řešení agendy denní péče o děti do tří let věku v České republice. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jak vnímají oslovení rodiče, pracovníci jeslí a předškolní pedagogové možnost zařazení dvouletých dětí do preprimárních výchovně - vzdělávacích institucí a zda jsou dnešní dvouleté děti zralé pro vstup do mateřských škol. V praktické části diplomové práce byly také porovnány osobní postoje mezi respondenty z jednotlivých kategorií. Na základě odpovědí výzkumného vzorku lze konstatovat, že dvouleté dítě za zralé a připravené, na...
|
|
|
Výchovná práce s traumatem v raném věku dítěte
Suchanová, Petra ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Krykorková, Hana (oponent)
- 1 - Abstrakt Diplomová práce "Výchovná práce s traumatem v raném věku dítěte" je koncipována jako teoreticko-empirická. Teoretická část si klade dva cíle. Prvním z nich je zmapovat možnosti pomoci pozůstalým sourozencům na úrovni rodiny i společnosti. Druhým cílem je popsat zásady výchovné práce s traumatizovanými dětmi. Práce seznamuje se specifiky raného věku a možnými důsledky působení traumatu v tomto životním období. Stručně nastiňuje vývoj četnosti dětské úmrtnosti a zamýšlí se nad tím, zda smrt patří mezi tabu postmoderní společnosti. Jsou popsány projevy smutku a truchlení a faktory determinující schopnost přijmout ztrátu blízké osoby. Získané poznatky jsou využity při formulaci zásad výchovy traumatizovaných dětí. Praktická část obsahuje pět případových studií, které poskytly informace o faktorech, jež ovlivnily život pozůstalých sourozenců. Klíčová slova Raný věk, smutek, trauma, truchlení, úmrtí sourozence
|
host ::
RSS.